|
|
Koncepce autoritářského režimu Juana Linze a její aplikace na vládu Antanase Smetony
Soušková, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce bude analyzovat politický vývoj meziválečné Litvy, jejíž nezávislost byla vyhlášena v roce 1918 a skončila v roce 1940 okupací Sovětským svazem. Hlavní důraz bude kladen na období autoritářského režimu Antanase Smetony, který se stal litevským prezidentem po vojenském převratu v roce 1926. V analytické části budu vycházet z konceptu autoritářského režimu politologa Juana Linze, jejž představil ve své knize "Totalitarian and Authoritarian Regimes". Pojednám o základních tezích konceptu a následně provedu analýzu empirických dat ve vztahu k Smetonovu režimu a komparaci. Cílem bude zjistit, nakolik režim Antanase Smetony odpovídá Linzově definici autoritářského režimu.
|
|
|
Mugabeho vládnutí v Zimbabwe jako recept na dlouhověkost režimu?
Stojanovová, Marie ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké jsou důvody, pro něž se režimu Roberta Mugabeho podařilo přetrvat v Zimbabwe více než třicet let. Pro zodpovězení této otázky z pohledu komparativní politologie bude autorka práce zkoumat typ režimu, jeho kapacitu (včetně kapacity státu a dalších institucí) a strategie přežití, které lze v Zimbabwe nalézt. Dále budou stanoveny klíčové události historie Mugabeho režimu, včetně relevantních momentů z historie před samostatností státu. V neposlední řadě pak bude režim v Zimbabwe nahlížen z hlediska zkoumání režimů v subsaharské Africe obecně.
|
|
|
Srovnání teorie a praxe autoritativních režimů na příkladu meziválečného Rakouska a Portugalska
Eliáš, Tomáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Srovnání teorie a praxe autoritativních režimů na příkladu meziválečného Rakouska a Portugalska" pojednává o fungování meziválečných autoritativních režimů v Rakousku 1934 - 1938 a Portugalsku v letech 1926 - 1940. Zaměřuje se na teorii autoritativních režimů, ideologická východiska a autoritativní tendence v obou studovaných případech, přibližuje rakouský a portugalský autoritativní model. Nejvýznamnější část se soustřeďuje na srovnání teoretických koncepcí a jejich převedení do praxe, srovnání problematiky spojené s etablováním autoritativních režimů v Rakousku a Portugalsku, stejně jako srovnání struktur vytvořených oběma politickými systémy. Postihuje také zahraničněpolitické konotace, které ovlivňovaly politiku těchto režimů.
|
|
|
South Korean Nuclear Program and the American Support of the Authoritarian Regime
Stoláriková, Lenka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Problematika šírenia jadrových zbraní na Kórejskom polostrove a otázka legitimity a podpory nedemokratických vládcov, patria medzi aktuálne politické výzvy. Zárodky kórejských jadrových snáh siahajú až do 70. rokov 20. storočia, kedy autoritatívny juhokórejský prezident Pak Čong-hi nariadil spustenie tzv. Projektu 890. Spojené štáty, dlhoročný ochranca a sponzor Soulu, museli nájsť spôsob, ako sa s touto situáciou popasovať a zvážiť svoje spojenectvo s Južnou Kóreou. Táto práca je predovšetkým analýzou americkej podpory juhokórejského autoritatívneho režimu na konci 70. rokov. Jej hlavným cieľom je vyhodnotiť, či bolo možné, aby Spojené štáty obmedzili svoju finančnú a vojenskú pomoc na sklonku vlády Pak Čong- hiho a presadzovali demokratizáciu krajiny. Snaží sa preskúmať faktory, ktoré mali vplyv na rozhodnutie Spojených štátov. Následne verifikuje teóriu Owena a Poznanskeho o existencii dvoch podmienok, potrebných na to, aby boli USA ochotné prestať podporovať proamerický autoritatívny režim a umožnili konanie demokratických volieb. Táto práca nadväzuje na ich výklad a dopĺňa ho o ďalšie faktory, relevantné pre tento prípad. Argumentuje, že jedným z významných aspektov pri rozhodovaní mohli byť práve juhokórejské jadrové snahy a s nimi spätá nespoľahlivosť Paka ako amerického spojenca.
|
|
|
Ruský neziskový sektor: dopady zákona o zahraničních agentech
Dryndak, Roksolana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Práce se zabývá ruským neziskovým sektorem a státní restriktivní politikou, jež je vůči němu namířena. S pomocí mnoho-případové studie zkoumá dopady zákona o zahraničních agentech na organizace občanské společnosti. V úvodu práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky, na něž práce hledá odpovědi. První otázkou je, jaké praktické dopady na neziskové organizace měl zákon o zahraničních agentech. Za účelem jejich identifikace byla vypracována typologie dopadů zákona, která obsahovala pět typů následků: byrokratická zátěž, finanční obtíže, zhoršení vztahu s veřejností, omezení přístupu do veřejných institucí a všeobecný tlak. Typologie byla aplikována na třech případových studiích neziskových organizací. Práce došla k závěru, že tyto typy jsou platné, kromě zhoršení vztahu s veřejností, jež nebyl spolehlivě dokázán. Druhou stanovenou otázkou bylo, jak tento zákon zapadá do kontextu státních strategií vůči občanské společnosti v letech 2012 až 2017. Práce přichází s tvrzením, že se jednalo o jednu z klíčových legislativ, na které následně byly navazovány další zákona, přičemž došlo k rozdělení občanského sektoru na několik skupin.
|
|
|
Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity
Palata, Luboš ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoritativním režimem druhé československé republiky (1938-1939) v její české části, důvody jeho vzniku, jeho popisem, zasazením do dobového kontextu. Ukazuje podíl katolických politických a společenských elit na jeho vytváření i na snaze o prosazení křesťanského charakteru nového režimu. Bere přitom v úvahu tehdejší kritické postoje katolické církve k demokracii, porovnává autoritativní režim druhé republiky s obdobnými režimy v tehdejší Evropě a pokouší se o morální a etické hodnocení tehdejších postojů českých katolických elit. Práce věnuje také pozornost protižidovským a protiromským opatřením druhé republiky. A pokouší se z vývoje za druhé republiky vyvodit poučení pro dnešek. Klíčová slova druhá republika, autoritativní režim, katolíci, katolické elity, Strana národní jednoty, stavovský stát, antisemitismus, Československá strana lidová, Stašek, Šrámek, Mnichov, Hácha
|
|
|
Význam hospodářsko-politické spolupráce frankistického Španělska s nacistickým Německem pro španělskou ekonomiku během druhé světové války
Jiroušková, Kristýna ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Obsahem této práce je analýza hospodářsko-politické spolupráce frankistického Španělska s nacistickým Německem během druhé světové války v komparaci s obdobím španělské občanské války. Teoretická část se zaměřuje na popis španělského autoritativního režimu a na socioekonomické příčiny a důsledky občanské války. Praktická část popisuje vzájemnou spolupráci zejména zahraniční obchod během obou období a následně je mezi sebou komparuje. Cílem práce je potvrzení hypotézy, že během druhé světové války se změnila struktura i objem zahraničního obchodu v porovnání s obdobím občanské války. Dále pak zodpovědět otázku jaký význam měla pro Španělsko spolupráce s Německem bezprostředně po ukončení druhé světové války. Z komparace obou období vyplývá značná změna struktury i objemu zahraničního obchodu mezi Španělskem a Německem. Odpověď na otázku významu spolupráce pro Španělsko bezprostředně po válce vychází z poválečného dění v Evropě. Zejména z faktu, že Španělsko bylo vyloučeno z Marshallova plánu a procházelo hlubokou ekonomickou krizí. Přínosem této práce je zpracování tématu, které není českými historiky ani ekonomy detailně rozpracováno. Téma by však mělo být předmětem dalšího hlubšího zkoumání i na základě jiných než doposud zpracovaných ukazatelů.
|
|
|
Mugabeho vládnutí v Zimbabwe jako recept na dlouhověkost režimu?
Stojanovová, Marie ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké jsou důvody, pro něž se režimu Roberta Mugabeho podařilo přetrvat v Zimbabwe více než třicet let. Pro zodpovězení této otázky z pohledu komparativní politologie bude autorka práce zkoumat typ režimu, jeho kapacitu (včetně kapacity státu a dalších institucí) a strategie přežití, které lze v Zimbabwe nalézt. Dále budou stanoveny klíčové události historie Mugabeho režimu, včetně relevantních momentů z historie před samostatností státu. V neposlední řadě pak bude režim v Zimbabwe nahlížen z hlediska zkoumání režimů v subsaharské Africe obecně.
|
|
|
Cesta Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973
Kunická, Tereza ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Práce se zabývá událostmi a vývojem v Chile, který vedl k vojenskému převratu a následnému nastolení autoritativního režimu v čele s Augustem Pinochetem v září 1973. Tento režim při svém vládnutí používal silnou represivní politiku a docházelo zde k plošnému porušování lidských práv; na druhé straně se ale Pinochet zasloužil o ekonomickou stabilizaci země, díky které se dnes Chile řadí mezi nejvyspělejší státy Latinské Ameriky. Vzhledem k hlavnímu cíli této práce, kterým je určení nejzásadnějších faktorů na úspěšnost převratu a převzetí moci Pinochetem, se velká část práce zaměřuje na vývoj v Chile na začátku 70. let, vnitřní politiku Allendeho režimu a celkovou politickou situaci v zemi, kterou je nezbytné znát pro pochopení pozdějšího vývoje. V další části jsou zmíněny události bezprostředně ovlivňující pučistické nálady v armádě a je zde věnován prostor i analýze převratu, který zapříčinil pád Allendeho vlády a nástup Pinocheta k moci. V neposlední řadě jsou detailně specifikovány faktory podílející se na pozitivním průběhu převratu; významná část se věnuje americkému vlivu na chilské události v 70. letech, která čerpá převážně z dříve přísně tajných dokumentů uveřejněných americkou vládou na konci 90. let. V závěrečné části práce jsou poté zmíněny události, jež následovaly po samotném převratu...
|
|
|
Muslimská demokracie v Turecku
Scholzová, Markéta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Váňová, Ludmila (oponent)
Cílem magisterské práce je interpretovat proměny konceptu sekularizmu v dlouhodobém období budování a konsolidace Turecké republiky mezi roky 1923 - 2013. Základní teze práce vychází z předpokladu, že sekularizmus, jako společenský fenomén, byl od vzniku Turecké republiky do počátku 80. let chápán jako nedílná součást modernizačního, etatistického projektu, jehož nositelem byla turecká armáda. V souvislosti s pozvolným utvářením islámsky orientovaných politických formací po roce 1980 a především v kontextu vlády strany AKP (2002 - 2014) se turecký koncept sekularizmu - kemalismus, postupně stal předmětem intenzivních konfliktů a nových interpretací, jejichž cílem je skloubit principy tureckého sekularizmu s novými formami veřejné angažovanosti, které vycházejí z islámské symboliky. Klíčová slova Demokracie, sekularizmus, autoritářský režim, Kemalismus, armáda, politické strany, AKP, islám, náboženské symboly, muslimský oděv
|
host ::
RSS.